Zácpa

Ve valné části případů je zácpa důsledkem nevhodného životního stylu. Nesprávné složení stravy, nedostatečný pitný režim i pohyb, stres a časté zadržování nutkání mohou v konečném důsledku vést až k potížím se zácpou. Množství vody, tuků a bílkovin je zodpovědné za tuhost stolice. Je-li potom tuhá a suchá je narušen její pohyb ve střevech. K jeho zpomalení napomáhá i pohodlný způsob života, aby mohla střeva správně pracovat, potřebují dostatek pohybu. Další možností vzniku zácpy je pak utlumení defekačního reflexu. K němu dochází častém oddalováním nutkání, střeva jej poté přestávají vnímat a nedostávají tak impuls k pohybu a tlačení. Potíž může být i s některými léky. Zácpu zvláště vyvolávají některá antidepresiva, opiáty proti bolesti a léky na vysoký tlak. Příčinou akutní funkční zácpy je změna zažitých návyků. Ve chvíli, kdy změníme prostředí či stravu se mohou dočasně dostavit potíže, které ustávají po normalizování střev na nový režim.


Velice často k zácpě dochází i během těhotenství. Zde sehrávají úlohu hned dva faktory. Hlavním problémem jsou zvýšené hladiny progesterolu, jenž způsobuje zpomalování střev a poté v pokročilejším stadiu se přidává ještě zvýšený tlak na konečník. Zácpa bývá příznakem i mnoha onemocnění. V souvislosti přímo se zažívacím traktem to jsou nejčastěji záněty, nádory, hemeroidy nebo Hirschprungova nemoc. Je i jedním s prvních příznaků při narušení tvorby žlučových solí v játrech, které v těle působí jako přirozené projímadlo. Vliv dále má cukrovka, štítná žláza a neurologická onemocnění.


Narušení vyprazdňování je spojené s obtížným a bolestivým vypuzováním stolice, jenž je následováno pocitem nedokonalého vyprázdnění. To člověka nutí častěji navštěvovat toaletu, kde se však kýžené uvolnění nekoná. Postupně se mohou dostavovat i pocity nafouknutí, způsobené kvašením zbytků potravy ve střevě. Jejich přeplněnost přináší i ztrátu chuti k jídlu. Při dlouhodobějších potížích je nejen narušen i odvod toxinů ve stolici. Jejich hromadění po nějaké době zapříčiní opětovnou absorpci do krevního řečiště. To se nejprve projeví bolestmi hlavy a později mohou začít být poškozovány i další orgány. Zejména jsou poté přetěžovány ledviny, játra a srdce. Vedlejších komplikací nemusí být ušetřeno ani samotné střevo. Tuhá neforemná stolice může mít za následek vznik trhlin v oblasti rekta, hemeroidů a polypů.


Při akutních potížích jsou účinnou volbou pro léčbu zácpy projímadla. Ty rozdělujeme na kontaktní a osmotická. Prvně jmenovaná působí přímo na stěnu střeva a urychlují jeho pohyb. Osmotická projímadla na sebe vážou vodu a stimulují střevo k tvorbě hlenu. Tím se dosahuje měkčí stolice a snadnějšího pohybu. Projímadla jsou však řešením jen u krátkodobých obtíží, neboť nepřiměřeně zatěžují sliznici střeva, která se poškozuje. Z dlouhodobějšího hlediska je tak nutné koukat na zácpu s komplexnějšího hlediska. Základem je změna stravovacích návyků. Do jídelníčku by měli přibít potraviny s vysokým podílem vlákniny. Nutný je dostatečný příjem tekutin. Je-li příčinou ztráta defekačního reflexu je potřeba si jej znovu vybudovat. Nejvhodnějším okamžikem je ráno, kdy jsou střeva nejcitlivější. Každý den ve stejnou dobu pak je nutné navštěvovat toaletu bez ohledu na nutnost potřeby. Jde o zdlouhavý nácvik, avšak časem tělo zaregistruje, že dostává podmět k tomu, že právě tato doba je vhodná k vykonání potřeby.