Nemoci a problémy tenkého a tluského střeva

Trávení potravy začíná již během žvýkání v ústech. Sliny obsahují enzym ptyalin, který stravu natráví. Ta se následně přes hltan a jícen dostává do žaludku, kde chemické a mechanické trávení začíná naplno. Žaludeční kyseliny štěpí tuky, nabobtnávají bílkoviny a likvidují bakterie. Vztahy žaludku promíchávají jeho obsah a tvoří tzv. tráveninu. Ta postupuje do dvanácterníku, prvního úseku tenkého střeva. Ve dvanácterníku za přispění střevních šťáv, enzymů slinivky břišní a žluči pokračuje trávení. Tenké střevo je krom dvanácterníku ještě tvořeno lačníkem a kyčelníkem. Jeho délka je přibližně pět až šest metrů a šířka něco málo přes tři centimetry. Sliznice tenkého střeva je bohatě zřasena a jednotlivé Kerckingovy řasy jsou ještě rozčleněny na klky. Tím je dosaženo maximální možné plochy pro absorbování vody, živin, vitamínů a minerálů. Ty jsou vstřebávaný do krve a odváděny vrátnicovou žílou do jater.


Kyčelník tenkého střeva ústí do tlustého střeva několik centimetrů od jeho počátku. Tomuto úseku se proto říká slepé střevo, z něhož vybíhá červovitý výběžek, apendix. Ten se nikterak nepodílí na trávení, v těle plní funkci imunitního orgánu, jenž však není u člověka zásadní. Proto při jeho zanícení je velice často přistupováno k jeho chirurgickému odstranění. Hlavní částí tlustého střeva je trakčník, v němž dochází ke vstřebávání zbylé vody, solí a začíná se zde tvořit stolice. Ta se hromadí v konečníku, na nějž navazuje krátký kanál zakončený řitním otvorem. Délka celého tlustého střeva je 1,5 metru a šířka pět centimetrů. Jeho sliznice jsou pokryty buňkami tvořící velké množství hlenu, aby byl zajištěn hladký posun stolice.


Průjmy a zácpy trápí poměrně velké procento obyvatel. Zatímco zácpa bývá ve valné většině způsobována nesprávným životním stylem, u průjmů je nutné hledat viníka jinde, v infekčním zánětu střeva. Tenké střevo běžně absorbuje 90% přijatých tekutin. Průměrně se celkově pohybují kolem nějakých 8 litrů, z nichž se kolem 1,5 litru dostane do tlustého střeva a stolici tvoří jen nějakých 200 ml. Tato zbytková voda poté určuje konzistenci stolice, jíž dává typickou barvu bilirubin vyloučený ve žluči. K tomu, aby se dostavil průjem, musí do tlustého střeva místo běžného 1,5 litru projít nějaké čtyři. K tomu dochází v reakci organismu na přítomnou infekci. Defakto je průjem samoléčicí reakcí, kdy náš organismus sníží absorpci vody, aby urychlil vyplavování patogenů.


Poruchy vyprazdňování jsou i častým příznakem vážnějších onemocnění zažívacího traktu. Ty jsou bohužel v našich končinách poměrně rozšířené a tak držíme jedno smutné prvenství, umírá u nás nejvíce lidí na rakovinu tlustého střeva. A přitom by tomu tak být nemuselo. Při preventivní prohlídce se dá toto onemocnění podchytit díky biochemickému testu v počáteční fázi, kdy je ve stolici pouhé mikroskopické množství krve. Prevence je u rakoviny střev velice podstatná, neboť ve chvíli, kdy si začínáme uvědomovat potíže, bývá již v pokročilejším stádiu. Vážný průběh má i autoimunitní Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Vzniklé chronické záněty poškozují sliznici střeva, dochází k zužování jejich průsvitu a tvorbě vředů. Zvláště u Crohnovi choroby bývá průběh i přes léčbu progresivní a dříve nebo později je potřeba poškozenou část střeva chirurgicky odstranit.


V populaci je poměrně dost rozšířena i celiakie. Průzkumy říkají, že je diagnostikována jen asi u 15% celiatiků, u ostatních probíhá onemocnění skrytě, neboť v dospělé populaci nebývají příznaky až tak patrné. A bolesti břicha spojené s průjmy se mnohdy přisuzovány jinému onemocnění. To však nic nemění na faktu, že dochází k zmenšování klků a tedy snížené absorpci živin a minerálů. Pokud jsou přítomny obtíže a stále se nedaří odhalit jejich příčina, měl by se vzít v úvahu tzv. syndrom dráždivého trakčníku. Průjem či naopak zácpa je u tohoto onemocnění vyvolána změnou citlivosti nervové tkáně v tlustém střevu, která odpovídají za řízení rychlosti jejich posunu. K této diagnóze je však nutné dojít vyloučením všech ostatních příčin.