Česká Republika má jedno nepříliš chvalné prvenství, umírá u nás nejvíce pacientů na kolorektální karcinom na celém světě. I když existuje více typů rakoviny střeva, ve valné většině se jedná právě o kolorektální karcinom, proto se v běžné mluvě vydávají za synonyma. V tabulce nádorových onemocnění mu patří druhé místo, což v řeči čísel je 4000 úmrtí ročně. Na jeho vzniku tak jako u většiny nádorových onemocnění má vliv naše genetika podpořená o vlivy prostředí. Existuje přímo několik vrozených onemocnění, jenž riziko vzniku karcinomu zvyšují. Nejčastěji se poté jedná o familiární adenomatózní polypózu. U tohoto onemocnění dochází kvůli mutaci jednoho z genů k tvorbě střevních polypů již v poměrně nízkém věku. A právě benigní polyp je povětšinou základní stavební kámen pro následné nekontrolované bujení. Kolorektální karcinom zkrátka nevzniká z ničeho nic na sliznici střeva, nýbrž až jako důsledek dalších změn v jejich buňkách.
V podstatě se dá říci, že po padesátém roce jsme riziku vzniku rakoviny tlustého střeva vystaveni všichni a neměli by jsme podceňovat prevenci. Včasné odhalení nádoru je totiž základem úspěšné léčby. Kolorektální karcinom je nebezpečný ve své dlouhodobé bezpříznakovosti. Ve chvíli kdy si již uvědomujeme, že není něco v pořádku, bývá již v pokročilejším stádiu. Mezi časté příznaky potom patří střídání zácpy a průjmu, hlen či příměs krve ve stolici, pobolívání břicha, změna chuti a hubnutí. Přítomnost krve není však dlouho patrná pouhým okem a na její přítomnost tak může upozornit screeningový biochemický test. Na tzv. papírkový test má nárok při každoroční lékařské prohlídce každý pacient nad 50 let. Při podezření na karcinom se provádí rentgenové vyšetření trakčníku a konečníku, které dokáže odhalit změny na střevě. Sliznice se poté kontroluje pomocí endoskopu při kolposkopii. S jeho pomocí je možno velice snadno odstranit případný polyp a zabránit tak jeho případným patologickým změnám na nádor. Při potvrzení onemocnění se dále provádí vyšetření jater a plic, do nichž kolorektální karcinom nejčastěji metastazuje.
Základem léčby je operativní zákrok, při němž je odstraněna zasažená část střeva. Součástí operace je i vyjmutí spádových lymfatických uzlin. V závislosti k okolnostem je během zákroku zvoleno sešití zdravých části střeva k sobě nebo kolostomie, tedy umělý vývod. Ten je povětšinou jen dočasný, aby se střevo mělo čas pořádně zahojit. Po nějaké době je pak kolostomie uzavřena a stolice odchází běžnou cestou. Při rozsáhlejších nádorech konečníku je však přistoupeno k trvalé stomii. Byli-li biopsii v odebraných lymfatických uzlinách detekovány nádorové buňky je přistupováno k následné léčbě. První volbou je chemoterapie. Při její malé účinnosti poté může být rozhodnuto o nasazení biologické léčby.